Simulace ozvučnice

Ještě než popíšu výrobu ozvučnice, uvedu volbu mezi uzavřenou ozvučnicí a s basreflexem. K tomu jsou samozřejmě vzorečky a obecná doporučení podle celkového činitele jakosti Qts, ekvivalentního objemu Vas, požadovaného objemu reprobedny a dalších parametrů. Zde uvedu simulaci ve volně šířeném programu WinISD Pro Alpha, do kterého je potřeba vložit parametry použitého reproduktoru nebo vybrat soubor s údaji z databáze reproduktorů.

Simulace uzavřené ozvučnice

Jsou simulovány tři různé objemy ozvučnice 10, 20 a 30 litrů. Zelené křivky jsou pro box 10 litrů, žluté pro 20 litrů a modré pro 30 litrů.

Je vidět, že ideální objem uzavřené ozvučnice s tímto reproduktorem je od 30 do 20 litrů. Pro box o objemu 10 litrů je již výraznější zesílení přenosu v okolí 100 až 200 Hz, kde má navíc reproduktor větší citlivost a na nízkých frekvencích do 80 Hz více utlumuje. Větší objemy nad 30 litrů nemají mezi sebou velké rozdíly.

Na levém obrázku jsou průběhy impedancí a na pravém jsou průběhy fází impedancí. Je tu poměrně úspěšná shoda s průběhy jak v simulaci výhybky, tak i s průběhy v sekci měření celé reprosoustavy.

Simulace otevřené ozvučnice

Jsou simulovány dva různé objemy ozvučnice 20 a 30 litrů s laděním basreflexu na 40 a 42 Hz. V grafech je také pro porovnání uzavřená 20 litrová ozvučnice. Modré křivky jsou pro box 20 litrů a růžové pro 30 litrů. Žlutá je stejná uzavřená 20 litrů jako v předchozím případě.

Pro tento reproduktor se příliš nehodí otevřená ozvučnice, alespoň ne do objemu 30 litrů. V menších objemech se zdůrazňují frekvence blízko 100 Hz, od kterých teprve začíná mít reproduktor nižší citlivost směrem k nižším frekvencím. Na nižších frekvencích se toho moc nezlepší. Pro objem alespoň 30 litrů se již zdůrazněné frekvence posunou ze 100 na 70 Hz a to již začíná mít smysl. Ještě lepší jsou objemy až 50 litrů, protože tam se dá naladit basreflex tak, aby byl plochý přenos až ke 38 Hz (basreflex 36 Hz), nebo aby zdůraznil 50 Hz na +3 dB (basreflex 42 Hz) či na +4 dB (45 Hz). To se již vyplatí, protože reproduktor má na takto nízkých frekvencích nižší citlivost o 5 dB.

Tento obrázek ukazuje graf rychlosti vzduchu v nátrubku v závislosti na frekvenci. Ta je důležitá pro to, abychom dokázali určit správný průměr nátrubku s ohledem na laminární proudění. Při signálu 1 W se doporučuje rychlost maximálně kolem 3 m/s. Změnou průměru měníme pro zadané naladění basreflexu jeho délku a rychlost vzduchu v nátrubku. Zaoblenými hranami nátrubku se dá také předejít turbulentnímu proudění. Vzhledem k tomu, že pro objem 20 litrů vychází délka nátrubku 29 cm a rozměr reprosoustavy do hloubky je 24 cm, není to možné vyrobit a ani tak dlouhý nátrubek nelze koupit. Se zmenšením průměru se dá dostat na délku například 12 cm, ale rychlost vzroste na 6 m/s. Pro 30 litrovou ozvučnici to již vychází lépe, ale ještě bych to nedělal.

Volba ozvučnice

Otevřená ozvučnice může mít vyústění basreflexového nátrubku v přední stěně, zadní, spodní i v horní stěně ozvučnice. Vedou se o tom různé diskuze. Podle toho jsou určitá pravidla při umisťování reprosoustav v poslechovém prostoru. Další věc je vhodnost otevřené ozvučnice k použitým reproduktorům. Basreflex je také vhodnější pro tří a více pásmové reprosoustavy než pro dvoupásmové, protože mají středotónový reproduktor v uzavřené komoře ozvučnice a tak se zabrání vyzařování středních frekvencí basreflexem. Pro použití basreflexu je potřeba věnovat velkou péči samotné výrobě ozvučnice, která musí být co nejlépe vzduchotěsná, aby nedocházelo k rozlaďování nátrubku. Před dokončením se většinou zkouší různé délky nátrubků a vnitřní tlumení ozvučnice poslechovými testy. Nastává ladění soustavy.

Z výše uvedeného a mnohého dalšího jsem se rozhodl pro stavbu uzavřené ozvučnice, která je vhodnější jak pro reproduktor, tak i pro můj objem. Částečně se tak vyhnu možným chybám a problémům s laděním, tlumením a umisťováním reprosoustav. Chyby se ovšem dají udělat vždy.

Šipka nahoru.png, 6kB

Nahoru